Mnoho návštěvníků proudí do Ekvádoru kvůli horám, světově proslulým Galapágám, působivé architektuře španělské éry a tradiční andské kultuře, ten má ale také některé z nejkrásnějších pláží v Jižní Americe.
Ekvádorskému tichomořskému pobřeží dlouhému 2 237 km se spolu s jeho sopečnými vrcholy, národními parky, z nichž nejznámější je asi Machalilla, a amazonským deštným pralesem nedostává vždy času a pozornosti, kterou si zaslouží. Ale ať už je váš itinerář jakkoli zaneprázdněný, zdejší pobřeží stojí za to navštívit, protože nabízí vše od mangrovových lesů, skalnatých výběžků a pozorování velryb až po vodní sporty a samozřejmě jemný písek.
Ochutnáte také skutečný ekvádorský život na břehu oceánu, s pohostinností a skvělými plody moře v řadě nenápadných vesnic a měst, která se rozrůstají o víkendech a státních svátcích, kdy se místní rodiny hrnou k pobřeží.
Pokud zatoužíte po ruchu velkoměsta, můžete navštívit město Guayaquil, které je jedním z nejlidnatějších měst Ekvádoru. Větší slávu má vnitrozemské hlavní město Quito, ale i Guayaquil má co nabídnout, především jeho dobrou atmosféru, barvy, gastronomii a místní lidi a kulturu.
Samozřejmě, pokud jde přímo o pláže, Galapágy jsou největší atrakcí Ekvádoru, s bílým pískem a jiskřivě tyrkysovou vodou. Existuje však mnoho, i když méně nápadných, pobřežních letovisek v blízkosti měst a vesnic na pevnině, kde si můžete vybrat mezi večírky a resorty plnými atrakcí nebo odlehlými místy s bujným deštným pralesem za zády.
Od Esmeraldas po Huaquillas na hranici Peru je cesta Ruta Spondylus jedním ze způsobů, jak cestovat po celém pobřeží ekvádorského Pacifiku. Začněte v Esmeraldas a pokračujte po ní co nejdále, možná až na samotný jižní cíp poloostrova Santa Elena, kde sušší klima kontrastuje se zbytkem obecně vlhkého pobřeží.
Pobřežní teploty se na rovníku v průběhu roku příliš neliší, což z něj činí ideální celoroční dovolenkovou destinaci.